Jak vznikají války?

"Hrstka hlučných bude - jako vždy - vykřikovat a žádat válku.

Kazatelé budou zpočátku - ostražitě a opatrně - protestovat.

Převážná většina nechápavě masy národa si bude přetírat rozespalé oči, snažit se pochopit, proč má být válka, a bude s upřímným rozhořčením mluvit: "Válka je nespravedlivá, nečestná a není nutná".

Pak hrstka začne křičet hlasitěji.

Na druhé straně bude několik poctivých lidí slovem i písmem protestovat, uvádět důvody proti válce, a zpočátku je budou poslouchat a tleskat jim.

Ale dlouho to nepotrvá. Ti druzí je překřičí a brzy se řady protiválecného obecenstva ztenčí a ztratí popularitu.

Pak zakrátko uvidíte takovou zvláštnost: rozzuřené zástupy lidí budou řečníky kameny odhánět z tribuny a dusit svobodu projevu.

Zástupy, které v koutku srdce - stále - souhlasí s kamenovánými řečníky,

ale neodváží se to přiznat. a pak se celý národ - i s kazateli - přidá k válečnému pokřiku a bude do chrapotu osočovat každého slušného člověka,

který se odváží otevřít si ústa. a brzy si takoví lidé ústa přestanou otevírat. pak si státníci začnou vymýšlet levné lži, svalovat vinu na napadený stát,

a každý si rád nechá uklidnit svědomí těmito nepravdami - bude je horlivě zkoumat a odmítat jejich potlačení.

A tak postupně každý sám sebe přesvědčí, že válka je spravedlivá a bude děkovat Bohu, že po tomto groteskním sebeklamu může klidně spát. "

Mark Twain, Tajemný cizinec (1916), 9. kapitola