O naději a tak vůbec

Naděje.

Plachty potrhané, vesla plámaná
tak se v přístavu objevila
bárka naděje
Snad bouře divá
ji na moři převrátila.
Náhle se z hloučku ozval starcův hlas
vždyť se zachránila
a je skoro celá.
Davem to zašumělo
dílo ihned započalo.
A ráno
když stáli na hrázi
a ssledovali jak do zátoky slunce přichází.
Na moře opět vyrazila
ta kterou teď v duchu všichni provází
i když cíl její
každý jinde nachází.