O tej cestě trpaslíků k móři.

Na kraji lesa zastavil autobus.
Turisté i s řidičem se rozprchli do lesa
sbírat houby.

Okolo opuštěného autobusu se shromáždili lesní trpaslíci.
Všichni již dlouho toužili po výletu k moři.
A nyní se naskytla příležitost.

Rozhodnutí bylo nasnadě.
Jedem!!!

Trpaslíci naskákali otevřenými okny do autobusu.
K místu řidiče se sápali dva
jeden měl červenou čepičku
druhý měl čepičku modrou.
Oba si velmi rychle uvědomili
zásadní to věc.
Budou-li u volantu pojedou zadarmo
a ještě si vydělají.

Ostatní trpaslíci byli flegmatici
stačilo jim v lepším případě místo u okýnka.
A hlavně že je veselo
a zpívá se
Šálá la la la.

Oba trpaslíci vybrali peníze na benzín
A mohlo se ject.

Ale v tom byl problém.
Jak řídit autobus?
Modrý trpaslík se zavěsil na volant napravo
a chtěl, aby autobus pořád jel doprava
protože jedině tak, je možné se dostat k móři.

Červený trpaslík, ale oponoval
Jedině do leva
tam vede cesta.


Ale žádný z trpaslíků si neuvědomil
že pro řízení autobusu
ideály nestačí,
že je potřeba pružně reagovat na to jak se klikatí silnice.
Tedy používat zpětnou vazbu
a na základě té otáčet volantem.

Byli to trpaslíci jedné strany trpaslíci,
kteří zapomněli
že vedoucí úloha strany byla zrušena
někdy v 89 roce.


Byli to trpaslíci kteří si mysleli že pouhým členstvím ve straně
budou točit do prava
případně do leva
a otom že je celé řízení.

Nikam nevedoucí cesta v kruhu jim nevadila.


Naštěstí se po chvíli vrátil šofér autobusu a turisté
a ti trpaslíky vyhnali
a autobus zmizel za zatáčkou.



A jaké ponaučení z toho plyne?
Milé děti?

K móři se dostal pouze červený a modrý trpaslík.
Flegmatici zpívající šálá lá la la
přišli o peníze
a brečí,
že chtěli k móři.